Dg-F443

Dg- F443

Předmětem mého zájmu se stává terapeutický potenciál taneční elektronické hudby. Současná situace umožňuje retrospektivně uvažovat nad věcmi které člověku chybí, a o tom co bylo součástí našich životů a stávající opatření neumožňují.

Hardwarové nástroje mě vždy fascinovaly hlavě u živých výstupu, kdy je možné jít na hranu zvukových možností a nejsou omezeny masteringem jako v prezentaci hotových skladeb formou Dj setu. Dlouhodobě skládaný setup dělá radost jenom mě a mezitím na něj sedá prach.

Jediné jak ho mohu využít a komu mohu hrát jsou papíry, položené přes reproduktory na podlaze ateliéru. Všude se řeší korona krize a mě chybí opřít se o reprobedny, narovnat si záda a nechat akustický tlak odnést nastřádaný stres usazený kdesi pod bránicí. Zhluboka se nadechnout a protáhnout svoje tělo, bolavé ze skroucené polohy, upírající svou pozornost do imaginace kde si v online prostoru. Tanečníci se kterými mohu sdílet, jsou jen ti, kteří se zobrazují na vibrujícím papíře, rytmicky poskakujícím pigmentem.

Samotná forma je dost primitivní stejně tak jako kopulativní tanec proti reprobednám. Ale nelze v současných podmínkách simulovat pískání v uších po protančené noci před soud systémem, který těžko nahradí sluchátka nebo domácí hifi soustava.

V ateliéru vytvářím jakou si vibrační tiskarnu nebo operační stůl na kterém se snažím, mít větší kontrolu v tvorbě kreseb. Bohužel bez velkého úspěchu, i přes studium chladniho obrazců a technik pro vizuální zobrazení akustických uzlu se mi v polních podmínkách mého ateliéru nedaří vytvořit prostředí fyzikální laboratoře.

Vracím se zpět a posílám napětí svých nesourodých skladeb do papíru a dál vibraci sdílím s pigmentem, brusivem, solí a čas od času lakem ustálím stopu po jejich cestě.Snad bude již brzy i v cykličnosti možné spatřit linearitu. A při vystoupení z rytmu kdesi v rumunských horách při potřebě na malou člověk zaslechne hukot agregatu a hlavou mu proběhne “ Ajo, vždyť´ spalujeme benzín ”.